Dětské slyšení – 17. 4. 2013

Akce pro zvídavé děti, které se zajímají o to, co se děje v jejich okolí a chtějí se nějakým způsobem zapojit. Pro ty, co chtějí změnit okolí k lepšímu, protože se jim nelíbí, jak to ve městě funguje. Jednoduše akce, kde budou všichni mít prostor vyjádřit se a zeptat se, popřípadě něco navrhnout a změnit.

Právě taková akce je Dětské slyšení, kterého jsem se jako delegátka Ústeckého parlamentu dětí a mládeže (ÚPDM) účastnila dne 17. dubna. Kromě mne se přišly od devíti dopoledne podívat i další děti ze základních a středních škol z Ústí nad Labem i se svými učiteli. Celkem se nás v divadelním sále v DDM, kde se celá akce konala, sešlo 130 včetně našich hostů. Jako hosté nám na naše otázky přišli odpovídat: náměstkyně primátora Zuzana Kailová, manažerka pro zdraví a projekty Alena Romanová, zástupce Dopravního podniku, ředitel městské policie Pavel Bakule a zástupkyně z německého Chemnitz.  Zamrzelo nás, že se nakonec nemohl dostavit primátor města Ing. Vít Mandík, ale zvládli jsme to i bez něj. J  Vzhledem k tomu, že se slyšení zúčastnili i delegáti z německého města Chemnitz, účastnily se slyšení i překladatelky.

Než se všichni usadí, chvilku to trvá a tak jsme s menším zpožděním deseti minut začali. Moderování se ujal ředitel DDM ÚL Jan Eichler. Hned ze začátku byla položena docela vyčerpávající otázka a to jestli není ostudou, že v Ústí nemáme autobusové nádraží. Proč se vůbec bouralo, kde všechny ty autobusy teď staví a jestli vůbec hodlá město postavit nové?

Zrovna na toto téma by se dalo mluvit dlouhé hodiny, ale celkově z odpovědi vyplynulo, že pozemek vlastní soukromník a že město mu nemůže nařídit, co na pozemku bude. Některé zastávky tedy momentálně „suplují“ za autobusové nádraží. Pořád se hledá nějaké východisko, abychom opět toto nádraží měli, protože nemít ho je velká ztráta.

Další důležitá otázka byla směrovaná na koupaliště na Klíši. Abychom mohli mít aquapark, musíme mít i peníze. Naše město je zapojené do projektu ROP Severozápad, ze kterého bychom měli dostat dotace na stavbu. Jelikož se vede dlouhodobý spor o chybách v jiných projektech a jsou do toho zapojené i velké dluhy, byl tento projekt pozastaven. Dokud se vše nevyřeší a projekt se zase nespustí, nebudeme mít na tuto dostavbu peníze.

Jelikož jsou v Ústí koupaliště dvě, jedna z otázek byla směrovaná i na přestavby  areálu v Brné. Alespoň z této odpovědi se mohli žáci těšit, jelikož právě toto koupaliště se začne ještě pře sezonou opravovat. Když už jsme byli u té vody, objevila se tu i otázka, jestli se hodlá nějak rekonstruovat Habrovický rybník. Jelikož je v rukou soukromého majitele, město nemůže podniknout nic jiného než dohled.

Na řadu přišlo dlouhodobé téma MHD. Proč se vozy často opožďují? Proč jezdí městská doprava s čísly11 a52 tak, že na Mírovém náměstí jedou hned minutu po sobě a přitom mají stejnou cestu? Bude se řešit nějak situace, že po Ústí jezdí skoro nejstarší vozy v kraji? Proč se do nových autobusů dávají tak tvrdé sedačky? Budou se nějak měnit jízdní řády? Budou se rušit trolejbusy a nahrazovat autobusy? Na všechny tyto otázky nám odpovídala přímo zástupkyně z MHD. Podle určitého průzkumu je opožděnost MHD v našem městě velmi nízká. Ohledně autobusů číslo11 a52 je to tak, že trolejbus č. 52 platí město, kdežto autobus č. 11 je kraje a ani jednomu nevyhovuje měnit jízdní řád. Je pravdou, že po městě jezdí staré vozy, ale tento nedostatek se snaží řešit jejich opravou nebo zcela novými. Do nových autobusů se dávají nové, moderní sedačky a nikdo neporovnává, jestli jsou měkčí nebo tvrdší než předchozí. Všechno je to na výrobci a tohle město rozhodně měnit nebude. Jízdní řády se měnily u některých linek nedávno a v blízké době se měnit nebudou. O rušení trolejbusů se prý v Ústí matně mluví, ale nic z toho není pravda. Bylo by moc drahé a teď už i zbytečné všechno rušit a nahrazovat autobusy. Zazněla i otázka jestli tu budou jezdit tramvaje? To je další zbytečná věc, pořizovat tramvaje, když po celém městě jezdí trolejbusy, popřípadě autobusy. Mluvilo se i o zdražování jízdného a o automatech na lístky. Prý je jich ve městě velmi málo! Vzhledem k dnešní době, kdy si většina obyvatel kupuje legitimaci nebo si pošle SMS jízdenku, je ta papírová už jen doplněk. Po celém Ústí je na ně 21 automatů a jsou velice málo využívané. Cena jízdného se také prozatím měnit nebude.

Od dopravy jsme se přesunuli k nepořádku. Někomu přijde, že po městě chodí málo lidí na uklízení nepořádku. Nejvíce těchto pracovníků se nachází v oblasti Severní Terasy, kde je tato práce poctivě kontrolována. V jiných oblastech však dochází k opakovanému znečistění a někdy i k lajdáctví těchto pracovníků, protože je na tom daném místě nikdo nekontroluje. Je pravda, že se tato aktivita zanedbává, ale je to i tím, že jí vykonává málo lidí.

Chvíli se také mluvilo o projektech a akcích s německou stranou. Bylo vidět, že se na slyšení obě strany pečlivě připravovaly, protože otázek zaznělo opravdu mnoho. Kdo se styděl zeptat, mohl otázku napsat na kousek papíru a delegáti ÚPDM ho potom donesli na podium moderátorovi. Každý kdo se zeptal, dostal bloček s tužkou a každý, kdo přišel, obdržel při příchodu pití a sušenku a při odchodu maličkost na cestu.

Jelikož pan Eichler musel ke konci odejít, ujal se moderování předseda ÚPDM Martin Votroubek. Otázek bylo hodně ale času už málo. Ke konci slyšení proběhla prezentace ÚPDM a na závěr poděkování jak delegátům, hostům tak i žákům, co se dostavili. Kolem dvanácté hodiny už bylo v sále zase prázdno a žáci se vraceli zpátky do lavic. Mě osobně se tato akce velmi líbila a celkově ji označuji za povedenou. Budu se těšit na další Dětské slyšení, které by se mělo konat v listopadu tohoto roku.

 

Kateřina Svobodová